Výlet k jezeru Laka

Odchodem do důchodu život přeci nekončí, právě naopak, ten teprve začíná, proč? Jednoduchá odpověď – „ Už nemusíte vůbec nic, jenom když chcete". A v tom je opravdu veliký rozdíl. A to nás  popohnalo o sobě přemýšlet.   Je nás 17 členek klubu SDŽ ve Kdyni. Velmi aktivních členek. Neznáme slovo nuda ani zahálení, nebo vysedávání na náměstí na lavičkách a čekat na něco, co stejně jednou přijde. Ne jsme ženy s hlavou plnou nápadů jak si ten život ještě pocukrovat tak, aby se nám to líbilo. Jezdíme po krásách naší Šumavy, máme to za rohem, a pořád je na co se dívat. Teď jsme byly na jezeře Laka, je to překrásný kus krajiny, sluníčko nás provázelo celičký den, absolutní bezvětří, azurová obloha, co víc si přát.  Po pěti kilometrech chůze do táhlého terénu, jsme dorazily k cíli. Mávnutím ruky se před námi otevřelo jezero a my jsme zůstaly stát s otevřenou puso, jak to bylo nádherné. Je to nejvýše položené horské jezero na Šumavě, hloubku má na tom nejhlubším místě 3,80 m, ale jinak má okolo 1.40m. Krásné pohyblivé ostrůvky s hnízdy  divokých kachen, vlastně jsme vystoupaly až do výšky 1098 metrů. Poseděly jsme na odpočívadlech zhruba 2 hodiny, zbaštily dovezenou svačinu, baštily s námi i ty kačenky, které se vůbec nebály a loudily a loudily. Po vydatném odpočinku jsme se zvedly a odcházely plné krásného pocitu, že ještě nepatříme do starého železa a že jsme zase něco udělaly pro své zdraví, pro své potěšení a vůbec pro klid na duši.  Na zpáteční cestě padnul návrh, zastavit se někde po tak náročném dni, na občerstvení. Proti nebyl ani jeden hlas. Zajely jsme na Zelenou Lhotu do hotelu. Zdržely jsme se také trochu déle, ale to přeci nevadí, protože jsme všechny v důchodu a čas nás nerozhodí   Přeju všem lidem, kteří už mají nárok na důchod, nebojte se a žijte ho na plné pecky, stojí to za to.

Ze Kdyně
Božena Svobodová

Poslat emailem

Vytisknout

Nahoru

Váš email:

Email příjemce:

Vaše jméno: