Úvodní stránka > Články > Stanovisko Strany Evropských socialistů a demokratů (PES) k nezaměstnanosti mladých

Stanovisko Strany Evropských socialistů a demokratů (PES) k nezaměstnanosti mladých

Pro PES je boj proti nezaměstnanosti mladých lidí nejvyšší prioritou. Zejména v době krize musíme dát mladým lidem naději na lepší budoucnost a perspektivu. Jedná se nejen o nepostradatelnou investici do budoucnosti Evropy, je to také nejlepší způsob, jak zachovat závazek mladých lidí k Evropské integraci. Je potřeba, aby každému mladému člověku v Evropě byla nabídnuta práce, další vzdělávání nebo školení nejpozději do čtyř měsíců po ukončení vzdělání, nebo poté, co se stane nezaměstnaným. Musí být doložena strategie evropské zaměstnanosti, která bude financována z 10 miliard eur a vzata z nevyužitých 30 miliard eur Evropského sociálního fondu. Tímto způsobem se vytvoří až 2 miliony nových pracovních míst pro mladé lidi do konce roku 2013. Všechny hospodářské a fiskální politiky musí vzít plně v úvahu cíle podpory zaměstnanosti pro mladé lidi. Všechny programy financované z rozpočtu EU musí být zaměřeny na dosažení tohoto cíle. Chceme spolupracovat s organizacemi mládeže. Proto zavedeme dvacet velmi konkrétních opatření, která uvádíme v této zprávě - podporování zaměstnání, odborné přípravy a vzdělávání příležitostí pro mladé lidi atd.

1. Účinky na nezaměstnanost mladých

V prosinci 2011 bylo 5,5 milionů mladých lidí v EU nezaměstnaných. (č. 1) Tento počet se rovná celé populaci Dánska a je více než dvakrát větší než Slovinsko. I když se situace v evropských zemích značně liší, průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU je více než dvakrát vyšší než „dospělých“ (22,1 % oproti 9,9 %). Situace je kritická v řadě zemí, kde téměř polovina mladých lidí je bez práce (Španělsko, 48,7 %, Řecko, 47,2 %).(č. 2)

Boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je nejen morální, sociální a ekonomickou výzvou, ale také předpokladem pro zdravou společnost. Důležitá je funkčnost evropského systému sociálního zabezpečení, která zabrání vyloučení lidí ze společnosti. Eurofund odhaduje, že pro 21 členských států s milióny mladých nezaměstnaných lidí bez vzdělání, stojí odborná příprava nejméně 2 miliardy EUR za týden (data za rok 2008, novější údaje nejsou zatím k dispozici), což je ekvivalent 1,1 % HDP celkem. (č. 3) Podle studie Eurofund, reintegrace 10 % těchto mladých lidí na trhu práce by dosáhla roční úsporu více než 10 miliard eur.

V případě mladých žen jsou dopady nezaměstnanosti ještě více znepokojující. Ženy mají častěji vyšší kvalifikaci a platovou nerovnost. To postihuje zejména mladé ženy v zemích, kde zaměstnavatel nese náklady na mateřské dovolené. Mladí lidé, kteří nikdy nepracovali, často nemají nárok na dávky v nezaměstnanosti nebo další sociální dávky, čímž se zvyšuje riziko sociálního vyloučení a posílení hospodářské závislosti na svých rodinách. Bez příjmů není možné mít samostatný start do života, pohyb mimo domov nebo založit rodinu. Mnoho mladých zůstává s rodiči a roste návrat k jejich rodičům domů po ukončení vysokoškolského vzdělání.

2. Příčiny nezaměstnanosti mladých

Existuje více příčin nezaměstnanosti a liší se i v rámci EU. Mladý člověk žijící na venkově má méně společného se svými spoluobčany z velkého města. Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti patří:

• Nedostatek volných pracovních míst zejména pro mladé
• Škrty v sociálních službách
• Nedostatečné vzdělání a školení – ( č. 4) – v EU má 14 % nedokončené vzdělání
• Nedostatek vedení kariérního poradenství a podpory
• Diskriminace některých skupin mladých lidí

I když úroveň vzdělání mladých žen je často vyšší než u mladých mužů, jejich míra nezaměstnanosti je vyšší a jejich mzdy jsou nižší. Ženy představují 60 % absolventů vysokých škol, zatímco pouze 30 % žen je v nejvyšších pozicích. Navíc pouze 68,7 % žen mezi 25 až 34 lety je zaměstnáno ve srovnání s 81,4 % muži stejného věku. (č. 5) U žen je navíc až 70 % z těch, kteří pracují v odvětvích s velmi nízkými průměrnými platy, jako jsou zdravotní péče, sociální práce, maloobchod a vzdělávání. Zkušenosti v mnoha členských státech ukázaly, že zlepšení účasti mladých žen na trhu práce má především pozitivní vliv na růst, stejně jako na zajištění ekonomické nezávislosti žen v časné a pozdní fázi jejich života. Mladí lidé z náboženské nebo etnické menšiny s migračním pozadím jsou také podobně diskriminováni. Migrující mládež nemá rovné příležitosti ke vzdělávání, má problémy splnit vysoké požadavky na znalosti cizího jazyka. Podle Eurofondu více jak 70 % migrantů má problém s hledáním práce.(č. 6) Rovněž existuje více než 40 % riziko mladých s handicapem, že nenajdou práci. (č. 7). Zaměstnavatelé se zdráhají je zaměstnat, je příliš málo míst, kde berou v úvahu jejich zvláštní potřeby. Stáže k získání pracovních zkušeností bývají špatně placené či vůbec.

3. Politické návrhy pro boj s nezaměstnaností mladých

1. Celoevropská záruka mladých by měla zajistit, aby každému mladému byla nabídnuta práce nejpozději do 4 měsíců.

Na základě úspěšných zkušeností z Rakouska a Finska by všechny členské země měly přijmout tento zákon do roku 2013. Ke konci svého vzdělání by mladí měli dostat osobní kariérní poradenství, které jim pomůže v hledání práce. Členské státy, které nepředstaví nový zákon, budou sankcionováni. Záruka mládeže by měla být zakotvena v evropské zaměstnanosti a společenskému pokroku Paktu které by měly být doplněny stabilitou a růstem (č. 8) Vzorem je Rakousko, které představilo záruku v roce 2008. Mladí, kteří nenaleznou do 6 měsíců práci, mají garantovanou příležitost vstoupit do plnohodnotného programu, který je zaučí a dovede k získání práce.

2. Evropská strategie zaměstnanosti přijme 10 miliard EUR na evropské úrovni ročně.

V krátkodobém horizontu, nevyužité finanční prostředky EU by měly být přesunuty na financování strategie zaměstnanosti mládeže. Od roku 2014 financování strategie zaměstnanosti mládeže musí být zahrnuto do řádného rozpočtu EU. Zvláštní důraz musí být kladen na zajištění pracovních míst pro mladé ženy.

3. Významný veřejný a soukromý investiční program pro EU 210 miliard eur ročně musí být zahájen v průběhu příštích 10 let.

Cílem je vytvořit 12 miliónů nových pracovních míst, snížit nezaměstnanost na 7,7 % a výrazně snížit nezaměstnanost mladých (č. 9) vytvářením nových a lepších pracovních míst, například v zelené ekonomice, IT sektoru, ve zdravotnictví a v pečovatelských službách. Bude vytvořeno 10 miliónů nových pracovních míst mimo jiné ve stavebnictví (dovybavení domů), v odvětví energetiky, v sektoru služeb, v odvětví dopravy a odvětví recyklace. Je důležité zajistit, aby tato pracovní místa byla nejen pro muže, ale i pro ženy, které jsou často zastoupeny ve vědeckých a technologických odvětvích a v IT. (č. 10)

4. Upravit evropskou legislativu tak, aby umožnila rovný přístup mladých lidí k vysoce kvalitní zaměstnanosti.

Měl by být představen norský model umožňující kvóty žen. Členské státy by měly testovat nové formy pobídek pro společnosti, ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí a plně je začlenit do svých struktur, např. prostřednictvím daňových úlev nebo přímých dotací. Sankce by měla být zavedena pro společnosti, které zaměstnávají mladé lidi v nejistých pracovních podmínkách a které zneužívají stáže za účelem zisku. Sankce může mít formu pokut nebo vyloučení z evropských i národních dotací. Cílem je snižování počtu nejistých pracovních smluv, a to zejména pro mladé lidi. Vytvoření pracovních míst pro mladé nesmí mít za následek vyšší nezaměstnanost pro starší pracovníky.

5. Evropské a vnitrostátní předpisy musí být revidovány v zájmu zajištění slušné práce a kvality pracovních míst pro všechny mladé lidi.

Reforma trhu práce musí vést k vyšší daňové zátěži pro podniky, které nutí mladé lidi přijmout nejisté smluvní ujednání a naopak k zajištění daňovým pobídkám pro společnosti, které nabídnou důstojné pracovní smlouvy. Měl by být představen evropský pakt pro minimální mzdu, který stanoví, že členské státy EU zajistí pro všechny pracovníky a zaměstnance mzdu nad hranicí chudoby, a to buď kolektivním vyjednáváním nebo zákonem. Evropská směrnice o pracovní době by měla být revidována tak, aby omezila pracovní dobu na 48 hodin průměrného pracovního týdne v celé EU.

6. Do roku 2020 by měly všechny členské státy zavést dvojí vzdělávací systémy pro všechny povolání bez nároku na vyšší vzdělání.

Duální vzdělávací systém se ukázal jako mimořádně úspěšný při poskytování pracovníků s kvalifikací třeba tím, že spojuje pracovní trénink ve společnosti s prací související s odborným vzděláním ve škole. Země, které zavedly duální vzdělávací systém (Belgie- Valonsko, Dánsko, Německo, Finsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko) mají v průměru nižší úroveň nezaměstnanosti mladých lidí. Na základě zkušeností z těchto zemí by se duální systém stal normou v Evropě. Do roku 2020 by všechny členské státy měly zavést dvojí vzdělávací systémy ve všech profesích, které nevyžadují vyšší vzdělávání. To by mělo zahrnovat závazné cíle pro podniky o určité velikosti (nejméně 10 zaměstnanců) nabídnout učňovská místa a podněty k zaměstnávání mladých lidí, kteří se budou vzdělávat. Duální vzdělávací systém v Německu se stal vzorem v Evropě. Je to spojení učňovského vzdělávání ve firmě a odborného vzdělání v odborné škole. Jeden nebo dva dny učeň stráví na odborném učilišti a tři nebo čtyři dny v jejich společnosti. Odborné školy spustí různé třídy, vyučení skončí po dvou nebo třech letech s maturitou a je akreditované diplomem a výučním listem. Oba jsou zárukou pro zaměstnavatele.

7. Národní výdaje na vzdělávání by měly dosáhnout alespoň 6% z příslušného národního HDP a 6 % z rozpočtu EU musí být vynaloženo na vzdělání.

Rozpočet 6 % EU by měl být přidělený na podporu vzdělávání, například přidělení většího podílu ze strukturálních fondů, včetně Evropského sociálního fondu, vzdělávacích opatření a posílením programu Erasmus, Comenius, Leonardo da Vinci a Grundtvig a jeho nástupce "Erasmus pro všechny programy". Kromě toho by měly členské státy dohodnout na evropské úrovni, aby zvýšily své investice do vzdělávání na alespoň 6 % z jejich HDP. (č. 11) Norma by měla být zakotvena v Evropské zaměstnanosti a sociálním pokrokovém Paktu. Velkou výzvou je snížit počet osob, které dokončují školu předčasně bez dostatečného vzdělání. Členské státy by měly postupně přejít na povinné vzdělávání do věku 18 let.

8. Společné cíle a strategie v oblasti vzdělávání by měly být definovány na evropské úrovni a jeho provádění musí být kontrolováno prostřednictvím posílení otevřené metody koordinace. Vytvoření by mělo být sledováno v rámci posílení otevřené metody koordinace a nedodržení těchto cílů by mělo být sankcionováno.

9. Změna k lepšímu v předškolním, základním a středním školství musí být zajištěna ve všech členských státech, což umožní každému přístup k vysoce kvalitnímu vzdělání.

K dosažení tohoto cíle je potřeba mnohem větší investice do více a lépe vzdělaných učitelů a do nových a moderních budov a zařízení. Mimo jiné by měly být všechny školy vybaveny dostatečným počtem počítačů s přístupem k širokopásmovému internetu. Ve většině členských států musíme zajistit všem mladým lidem rovný přístup ke vzdělání, což například umožňuje učit se spolu delší dobu. Za účelem snížení počtu mladých, kteří nedokončí školní docházku, je potřeba více podpořit mládež ze znevýhodněného prostředí a zajistit více sociálních pracovníků.

10. Ambiciózní cíle v oblasti zvýšení počtu absolventů terciárního vzdělávání musí být odsouhlaseny a úspěchy sledovány.

V budoucnu se počet kvalifikovaných míst vyžadující vysoce kvalifikované pracovníky zvýší, zatímco zájem o nízko-kvalifikované se sníží. Do roku 2020 by mělo mít 40 % obyvatel mezi 30 - 34 let ukončené terciární vzdělávání a do konce desetiletí by měla být považována za minimální úroveň. Státy, které již dosáhly této úrovně, by se měly zavázat na zvýšení procenta těch zemí, které ukončení vysokoškolského vzdělání nejméně o 10 procent do roku 2020 plánují.

11. Přístup k celoživotnímu učení se musí zlepšit a zaručit.

Cílem v celé EU by měly být vnitrostátní právní předpisy, které zaručí každému zaměstnanci právo na školení a vzdělávání alespoň deset dní v roce. Zejména podíl žen, které se budou neustále vzdělávat, je potřeba zvýšit např. možností odečíst si náklady z daní. Soukromé, veřejné a občanské společnosti, které nabízejí vzdělávací a výchovná opatření, musí být podporovány. Je potřeba posílit dovednosti zaměstnanců, například zlepšením jazyka, sociálních a IT dovedností. Kromě toho musí být vzdělávací systémy reformovány, aby bylo možné rychle a snadno se přihlásit do vzdělávacího systému v každém věku. EU by měla zvýšit finanční podporu celoživotního vzdělávání.

12. Neformální vzdělávání musí být uznáno v celé Evropě

Neformální vzdělávání, například angažovanost mladých lidí v nevládních organizacích, je zásadní pro rozvoj mladých lidí. Vzhledem k participativní povaze činností, musí mladí přijmout odpovědnost ve svém učení a aktivně se zapojit do tohoto procesu. Je potřeba, aby byly uznány výsledky učení. Proto by měly být zavedeny konkrétní cíle evropské kvality formou dohody mezi všemi zúčastněnými stranami v oblasti neformálního vzdělávání, postupů a pokynů pro zajišťování kvality a určení úlohy povinnosti všech zúčastněných stran. Je důležité, aby program Mládež v akci zůstal v rámci EU v rozpočtu 2014 – 2020 než aby byl zařazen do akce Erasmus pro všechny programy, kde by obdržel další prostředky.

13. Sociální dialog, sociální smlouvy nebo tripartitní jednání o nezaměstnanosti mladých

V závislosti národních tradic, v jednotlivých členských státech a na evropské úrovni by měl být uskutečněn specifický sociální dialog nebo tripartitní jednání o nezaměstnanosti mladých lidí. Zastupující zaměstnanci by měli projednat nezbytnou politiku s cílem překonat nezaměstnanost mladých. Měli by rovněž učinit konkrétní závazky týkající se vytvoření dalších učňovských míst, vytvořit další pracovní místa pro mladé lidi a posílit duální vzdělávací systém v každém členském státě. Odbory budou hrát důležitou roli při odstraňování diskriminace mladých lidí a měly by navrhnout konkrétní strategii s cílem zvýšit zastoupení mladých lidí v odborech.

14. Překonání v odměňování mladých žen a mužů

Již při vstupu na trh práce jsou mladé ženy hůře placeny než mladí muži. Později v průběhu jejich kariéry, zejména po porodu dětí, se rozdíly v odměňování značně zvyšují: zatímco 3,1 % je u zaměstnanců ve věku do 30 let, u zaměstnanců ve věku 40 - 49 let je to již 23,8 %. (č. 12) Je velký rozdíl v odměňování mužů a žen mezi různými členskými státy. Na Maltě mladé ženy mezi 25 a 34 roky obdržely pouze o 0,6 % nižší mzdy než mladí muži, v České republice byl naopak rozdíl 18,0 %. (č. 13). S cílem snížit rozdíl v odměňování mezi mladými muži a mladými ženami by EU měla shromažďovat údaje o rozdílech v odměňování mužů a žen v jednotlivých věkových skupinách ročně. Na základě údajů by se měly všechny členské státy dohodnout na snížení platových rozdílů mezi ženami všech věkových skupin. Provádění tohoto cíle by mělo být sledováno prostřednictvím Evropského semestru a nástrojů Strategie Evropa 2020. Zejména rozpočtová politika by měla pomoci snížit platové rozdíly mezi ženami. Kromě toho by EU měla zlepšit monitorování provádění boje proti diskriminaci a pohlaví právních předpisů o rovnosti, a to jak na národní, tak na evropské úrovni. Komise by měla vypracovat akční plán na snižování rozdílů mezi platy mužů a žen, včetně nových opatření, jako odměňování žen a mužů z oblasti veřejných zakázek a přístup k fondům Evropské unie.

15. Evropský rámec nařízení na stážích musí chránit mladé lidi před vykořisťováním.

PES vyzývá Evropskou komisi, aby předložila evropské nařízení o stáži. Nařízení by mělo stanovit minimální normy pro stáže, které musí být na základě písemné smlouvy, musí mít zdravotní pojištění, pracovní doba nesmí přesáhnout 48 hodin v průměru a musí být za ni alespoň národní minimální plat po dobu tří měsíců. Internship smlouvy musí nabízet ochranu v rámci pracovního práva a stáž je třeba vzít v úvahu pro výpočet výplaty důchodů. Musí zahrnovat pravidelnou práci, vzdělávací prvky a tím podpořit jejich integraci na trhu práce. Kromě toho by stážisté neměli představovat více než 10 % pracovní síly, nevládní organizace nebo veřejné správy. Pro evidované studenty ve formálním vzdělávání, by měly být valorizovány stáže ve formě Evropského kreditního a akumulačního systému (ECTS) formou bodů. S cílem usnadnit přechod mezi vzděláváním a prací, stáže by neměly překročit šest měsíců. Členské státy budou mít na starosti sledování a prosazování evropské stáže regulací. Členské státy, které se tím nebudou řídit, budou sankcionováni.

16. Mladí lidé by měli být ochráněni před diskriminací.

Evropská komise by měla lépe sledovat a prosazovat provádět antidiskriminační směrnice a vypracovat konkrétní akční plán na zlepšení sociální integrace mladých lidí. To by mělo zahrnovat zvláštní programy pro finanční podporu sociální integrace mladých lidí, zejména mladé ženy, mladé přistěhovalce, mladé lidi se zdravotním postižením, s LGBT, z etnických a náboženských menšin, stejně jako mladé s nedostatkem finančních prostředků. Mladí lidé z těchto skupin by měli být podporovány jednotlivě dle svých potřeb formou poradenství. Zejména migrantům by měly být nabídnuty možnosti ke zlepšení svých jazykových a odborných znalostí s cílem zvýšit jejich kvalifikační úroveň. Osoby se zdravotním postižením potřebují konkrétnější podporu nejen pro vstup na pracovní trh, ale také během práce v závislosti na závažnost jejich zdravotního stavu. Pro vstup na trh práce by jim měl být nabídnut integrační odborný vzdělávací program, učňovské vzdělávání nebo získávání dílčí kvalifikace. Měly by být brány do úvahy mládežnické kvóty pracovníků.

17. Mladí lidé ze znevýhodněných skupin potřebují získat větší podporu sociální integrace.

Široká škála specifických programů na evropské a národní úrovni musí být nastavena tak, aby podpořila mladé lidi ze znevýhodněných skupin. Programy by měly poskytnout příslušné informace o odborné přípravě s ohledem na každého jednotlivce při hledání zaměstnání. Zejména mladým lidem s migračním pozadím a s těžce zdravotním postižením musí být pomoci v oblasti zavedení do pracovního procesu, jazykového vzdělávání a odborné pomoci. Na národní úrovni, kde programy pro mladé lidi nemohou být umístěny do učebních programů po dokončení povinné školní docházky, musí být založen plnohodnotný učební program v nadnárodní společnosti. Nejlepší zkušenost - Švýcarsko: Včasný zásah jako krok k dosažení rovných příležitostí Včasný zásah (tj. vzdělávání v raném dětství) je široce vnímán jako prostředek k vytvoření rovné příležitosti pro mladé lidi ze znevýhodněného prostředí ve škole a profesionální vzdělávání. Zvláště pro děti imigrantů se sociální a jazykové kompetence musí zlepšit v rané fázi dětství (od narození až po vstup do mateřské školky). Ve Švýcarsku byly vytvořeny konkrétní veřejné denní stacionáře a nabízeny návštěvy doma nebo rodičovské poradenství.

18. Každý rodič v Evropě by měl získat právo na přístup k cenově dostupné péče o děti.

Zejména pro mladé rodiče, přístup k cenově dostupné péče o děti je základem pro nalezení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, slušným zaměstnáním, profesními vyhlídkami a pro sociální integraci. Proto všechny členské státy musí zvýšit investice do kvalitní, dostupné péče o děti, stejně jako právo na rovné rodičovské dovolené. Ženy stále tvoří většinu zaměstnanců na částečný úvazek a ošetřovatelů v soukromé sféře. Mít stejná práva a podmínky na placenou rodičovskou dovolenou, zajistit pružnou pracovní dobu pro všechny maminky a tatínky, společnou práci v soukromé sféře, stejně jako rovný přístup na trh práce pro ženy a muže. S cílem zajistit pokrok v celé Evropě a právo na přístup ke kvalitní péči o děti by měla být zakotvena v právní úpravě na domácí nebo evropské úrovni. Pokrok v oblasti poskytování péče o děti by měl být analyzován v rámci strategie Evropa 2020 a evropského semestru.

19. Musí být posíleny evropské programy na podporu mobility mladých pracovníků.

S rostoucí ekonomickou a integraci na trhu práce v Evropské unii se zvedne potřeba mobility. Předpokladem ke snížení nezaměstnanosti a posílení růstu v Evropě bude potřeba zajistit, aby všechna volná pracovní místa v Evropě byla plná kvalifikované pracovní síly. Pracovníci proto potřebují získat větší podporu pro hledání zaměstnání v jiných členských státech. To vyžaduje lepší informace o celoevropských volných pracovních místech, lepší uznávání vzdělání, lepší jazykové vzdělání pro všechny mladé lidi, zjednodušené administrativní postupy a finanční podporu k pohybu. Činnosti dříve financované z předchozích programů, jako je "Leonardo da Vinci" a "Grundtvig" programy, potřebují získat více finančních prostředků v rámci nového "Erasmus pro všechny programy". Celoevropská databáze volných míst EURES musí být rozšířena a podporována ve všech členských státech. Potřebné prostředky by měly být poskytovány v rozpočtu EU. Kromě toho musí být dosaženo pokroku v uznávání kvalifikací a vzdělání výsledky po celé Evropě. Evropský rámec kvalifikací (EQF), který byl vyvinut pro tento účel, by měl být posílen a vést k harmonizaci národních pravidel.

20. Je potřeba provést pravidla pro zadávání veřejných zakázek pro mladé

Přibližně 17 % evropského HDP se vytváří prostřednictvím veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že veřejné zakázky jsou důležitým motorem pro vytváření pracovních míst a jsou často vnímány jako archetyp pro zbytek ekonomiky, je nezbytné, aby veřejné zakázky byly pro mládež přátelské. Nadcházející revize EU o zadávání veřejných zakázek by proto měla respektovat potřebu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Vytváření nových pracovních míst pro mladé lidi by mělo být kritériem hodnocení nabídek při zadávání veřejných zakázek. Firmy, které využívají mladé lidi tím, že jim platí nižší mzdy než je minimální mzda, nebo nahrazují skutečnou práci stáží, by měly být na černé listině.

(č. 1) Údaje prosince 2011 údaje Eurostatu o počtu nezaměstnaných ve věku mezi 15 a 24 Zdroj:http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=teilm011&plugin=1. Podle Eurostatu je nezaměstnanost mladých lidí definována takto: "Míra nezaměstnanosti představuje nezaměstnané osoby jako procento z pracovní síly. Pracovní síla je celkový počet lidí zaměstnaných a nezaměstnaných. Nezaměstnané tvoří osoby ve věku 15 až 25, které byly: a) bez práce v referenčním týdnu, b) v současnosti k dispozici pro práci, tj. byly k dispozici pro výkon placeného zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti před uplynutím dvou týdnů po sledovaném týdnu, c) aktivně hledají práci, tj. učinily specifické kroky v období čtyř týdnů končícím referenčním týdnem za účelem nalezení zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti nebo nalezly práci začít později, tj. ve lhůtě, nanejvýše tří měsíců". Zdroj http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tsdec460&language=en.

(č. 2) Řecké údaje jsou k dispozici pouze v říjnu. Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/3-31012012-AP/EN/3-31012012-AP-EN.PDF

(č. 3) Součet nákladů vyplývajících ze snížení ekonomické aktivity, přímé finanční ztráty pro jednotlivce a rodiny, daňové ztráty, nižší sociální pojištění, zvýšení sociálních výdajů, stejně jako vyšší výdaje na zdraví a zločin. Eurofound v současné době pracuje na nové studii o situaci NEET v Evropě. Studie není ještě dokončena, ale první výsledky lze nalézt zde: http://www.eurofound.europa.eu/pubdocs/2011/72/en/1/EF1172EN.pdf

(č. 4) Rámcový projekt zkoumá detailně budoucí kvalifikační potřeby v EU. Předběžné výsledky naleznete na: www.neujobs.eu

(č. 5) Data jsou k dispozici pouze pro EU21 v roce 2010, s výjimkou Litvy, Lotyšska, Malty, Kypru, Bulharska a Rumunska. Viz OECD: http://stats.oecd.org/Index.aspx?DatasetCode=LFS_SEXAGE_I_R

(č. 6) Eurofound. "Mladí lidé a NEET v Evropě: první nálezy": s. 3. Online k dispozici: http://www.eurofound.europa.eu/pubdocs/2011/72/en/1/EF1172EN.pdf

(č. 7) Eurofound. "Mladí lidé a NEET v Evropě: první nálezy": s. 3. Online k dispozici: http://www.eurofound.europa.eu/pubdocs/2011/72/en/1/EF1172EN.pdf

(č. 8) PES Policy Paper "Evropská politika zaměstnanosti a sociální pokrok pakt pro spravedlivý růst - Omezení a překonání zaměstnanosti a sociální krize". 2. 12. 2010. viz: http://www.pes.org/sites/www.pes.org/files/adopted_pes_council_policy_paper_1_en.pdf

(č. 9) Arbejderbevægelsens Erhvervsråd: “Cesta z krize”, Březen 2011. Link: http://www.feps-europe.eu/fileadmin/downloads/political_economy/1103_ECLM_WaysOutOfCrisis.pdf

(č. 10) PES obsahuje podrobný politický dokument o vytvoření 10 milionů nových zelených pracovních míst. Viz: http://www.pes.org/sites/www.pes.org/files/adopted_pes_council_policy_paper_2_en.pdf

(č. 11) V roce 2008 v průměru EU členské státy vynaložily 5,07 % svého HDP ročně na vzdělání. Výdaje na vzdělávání v Dánsku (7,6), Kypr (7,4), Švédsko (6,7), Belgie (6,5), Finsku (6,1) a Malta (6,01) přesáhly 6 %. Zdroj a další informace: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdsc510&plugin=1

(č. 12) Jediné dostupné údaje jsou z roku 2006 - Eurostat: neupravené pohlaví, věkový rozdíl podle věku. viz: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php?title=File:The_unadjusted_GPG_by_age,_%25,_2006.png&filetimestamp=20101008074320

(č. 13) Eurostat: viz údaje Eurostatu za rok 2009 - "Rovnost v odměňování v neupravené formě podle věku v % - NACE Rev 2: S výjimkou společnosti B O ". viz: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/labour_market/earnings/database